|

:









EKOLOGIE

- je věda o vztazích mezi živými organismy a jejich prostředím

- objektivní realita nebo obraz objektivní reality

- na každý organismus působí okolní prostředí svými ekologickými činiteli čili ekologickými faktory

- tyto činitele dělíme na:

jednoduché

- např. vzdušná vlhkost, vítr, intenzita globálního záření, teplota vzduchu, teplota půdy

komplexní

- např. půdní úrodnost, počasí, vliv stanoviště apod.

- intenzita působení každého faktoru na jednotlivý organismus (nebo celé společenstvo organismů) se odráží v jejich vitalitě životnosti

- maximální vitalita pro organismy životní podmínky optimální

- životnost organismů je blízká nulovým hodnotám, pro růst a vývoj organismů málo vhodné až nevhodné podmínky podmínky pesimální

- ekologičtí činitelé působící na rostliny: světlo, teplo, voda, vzduch, živiny

EKOSYSTÉM:

- základní pojem v ekologii

- systém, v němž jsou ve vzájemných vztazích všechna společenstva organizmů spolu s komplexem všech fyzikálních a chemických faktorů, které vytvářejí prostředí těchto organizmů

- společenstvo organismů žijících v určitém prostoru spolu s jejich abiotickým prostředím

- nacházejí se v něm tyto složky:

1) látky anorganické

2) látky organické existující vně živých organismů

3) fyzikální a chemické faktory prostředí

4) producenti čili autotrofní organismy

5) konzumenti, makrokonzumenti, fagotrofové

6) reducenti, mikrokonzumenti, saprofyti, dekompozitory, rozkladači

- patří sem ekosystémy: suchozemské, sladkovodní a mořské

- také jsou to zemědělsky využívané plochy pole, louky apod.

Přirozený ekosystém:

- systém neovlivněný činností člověka

Umělý ekosystém:

- systém vytvořený člověkem

Dva typy potravních řetězců:

a) pastevní začíná zelenými rostlinami a vede přes býložravce k masožravcům, popřípadě všežravcům

b) detritový začíná mrtvou ústrojnou hmotou, opadem, postupně se z něj stává detritus (= soubor všech částeček ústrojné hmoty tvořící součást rozkladu mrtvých těl nebo jejich částí)

 

 

74) Ekologické faktory

nejdůležitější vegetační faktory:

o světlo

o teplo

o voda

o vzduch

o živiny

- ovlivňují stanoviště biotop rostlin i celou krajinu

- patří do ekologie a krajinné ekologie

- ovlivňují životní procesy samotných rostlin

Světlo:

- je záření elektromagnetické povahy, které vyvolává v oku člověka vjem vidění

- rostliny nevidí tudíž je lepší pojem fotosynteticky aktivní radiance (FAR)

 

Sluneční záření:

- povahy:

vlnové (undulární)

částicové (korpuskulární)

- pro fotosyntézu má význam jeho vlnová složka z fyzikálního hlediska je vlněním elektromagnetickým

- globální záření množství dopadajícího slunečního záření na porosty rostlin je možno ovlivňovat hustotou porostu; úhrn energie dopadajícího globální záření na plodiny pěstované v řádcích lze rovněž ovlivnit směrem řádků vůči světovým stranám

Botanické druhy rostlin je možno podle fotoperiodických požadavků dělit na druhy:

fotoperiodicky citlivé

- rostliny dlouhodenní kvetou za dlouhého dne; za kratšího dne kvetou méně nebo rostou trvale jen vegetativně; obilniny, řepa, brambory, jetel, vojtěška, bob, mák, mrkev, cibule, špenát, květák

- krátkodenní kvetou při krátkém dni; v dlouhém dni zůstávají trvale ve vegetativním stavu; konopí, rýže, třtina, bavlník, soja, jiřina, chryzanténa

- intermediární vyžadují zvláštní fotoperiodu, např. osmihodinový den; jsou vzácné; např. madie

fotoperiodicky necitlivé (neutrální)

- začínají kvést, až se u nich vytvořil určitý počet listů

- rajče, okurka, pohanka tatarská, fazol obecný, bob obecný, starček obecný, růže, tabák, slunečnice rolní

Teplo:

- je energie neuspořádaného pohybu molekul

- rozhodujícím zdrojem tepla pro všechny organismy je Slunce

- teplo spolu s vodou jsou nejdůležitější vegetační faktory

- šíří se v prostředí vedením, prouděním, zářením a fázovými změnami

- vhodná teplota půdy i vzduchu podmínka vývoje rostlin; na teplotě závisí i ostatní pochody rostlin (fotosyntéza, dýchání, příjem vody a živin, vývoj ); teplotu půdy je možné regulovat prostřednictvím půdního vodního režimu

- teplotní půdní poměry můžeme ovlivňovat animálním hnojením (hnojem), aplikací kompost, mulčováním

- podle nároků na průměrnou roční teplotu vzduchu jsou rostliny tříděny do skupin:

b) megatermy průměrná roční teplota vzduchu je vyšší než 20 C; tropické rostliny, rostliny termálních pramenů

c) mesotermy průměrná roční teplota vzduchu je 15 C až 20 C; subtropické rostliny

d) mikrotermy průměrná roční teplota vzduchu je 0 C až 15 C; rostliny mírného pásu

e) hekistotermy průměrná roční teplota vzduchu je nižší než 0 C; rostliny subarktické, subantarktické a vysokohorské

- určitou charakteristikou potřeby teplot pro jednotlivé druhy rostlin je tzv. vegetační teplotní konstanta její hodnota je od zasetí do uzrání (sklizně) rostliny

- skleníky, pařeniště, folníky teplota je snadněji regulovatelná; problém rentabilita produkce zeleniny, květin, ovoce ceny energie rostou

 

Voda:

- je jedním z nejdůležitějších vegetačních faktorů

- v půdě, živých organismech, atmosféře

- funkce v rostlině:

ü stavební hmota rostlinného těla (70-80 % vody)

ü součást sloučenin tvořících některé stavební složky rostlinného těla

ü zjišťuje určitý stupeň nasycení pletiv vyztužuje tělo a propůjčuje mu pevnost

ü poskytuje vodík k redukčním dějům pro fotosyntézu

ü termoregulační význam

ü transport roztoků v rostlinném těle

ü univerzální rozpouštědlo

- výdej vody rostlinami: vypařováním transpirací, gutací (ve formě kapek)

- vodní potenciál projev všech sil, které se podílejí na příjmu a výdeji vody z prostředí

 

Vzduch:

- je směs plynů zemského ovzduší, atmosféry

- jeho stálou složkou je N2, O2, CO2, vzácné plyny argon, helium, neon, krypton, xenon, radon a vodík

- je i v půdě je důležitý pro rozvoj aerobních mikroorganismů a pro dýchání živých kořenů

- důležitý pro dýchání klíčících semen

- při nedostatku vzduchu v půdě rostlina až hyne

- oxid uhličitý v půdě spolu s vodou vytváří slabou kyselinu uhličitou, která se podílí na zvětrávání hornin a na tvorbě půdního pH

- je nutné zajistit pro pěstované rostliny dostatečné provzdušnění půd různými agrotechnickými opatřeními orbou, podmítkou, hloubkovým kypřením, vláčením, plečkováním, podrýváním,

- kypřením se zvětšuje objem půdních pórů (tzv. pórovitost) a současně klesá objemová hmotnost půdy; v půdních pórech je buď voda nebo vzduch

- biologická drenáž soustava kanálků v půdě, která po odumření kořenů a jejich následném mikrobiálním rozkladu zbyde; těmito kanálky se do hloubek snadno dostává voda a vzduch oživení vrstev

 

75) Energie ekosystemu a agroekosystemu dodatková energie

ekosystém pro metabolismus, růst a vnější aktivity pouze proteče tok energie

- ze slunečního záření, přeměna energie sluneční na další formy energie,

- forma energetického dodatku (z jiného ekosystému) příliv, proudy, záplavy

agroekosystém využití sluneční energie, živin, velký podíl skliditelných částí, volba vhodných nástrojů a intenzity jejich používání

Hmota pro stavbu těla a růst, obíhá ekosystémy v cyklech => biogeochemické cykly.

Energie pro metabolismus, růst a vnější aktivity

Dodatková energie energie vložená navíc lidská práce, stroje, práce zvířat, hnojení.

- Forma energie, kterou udržuje ekosystémy=dodatková energie.

- např. lidská práce, práce hospodářských zvířat, průmyslová hnojiva, pesticidy, stroje, pohonné hmoty, šlechtitelství a zemědělský výzkum.

- energické vstupy biologického charakteru zvířecí a lidská práce, meziplodiny,rostlinné zbytky

- paliva a další energie nafta,mazadla, el. energie , alternativní zdroje energie,

- nepřímé energické vstupy energie vynaložená na výrobu tech. prostředků , minerálních a stájových hnojiv, osiva, pesticidy, závlahy,stavby, skladovací prostory

 

76) Šlechtění - co to je selekce, druhy, způsoby a rozdělení selekce. Co to je plemenitba, rozdělení, druhy, význam.

- Šlechtění je metoda zvyšování kvality potomstva dlouhodobým cílevědomým výběrem rodičů s požadovanými znaky.

- Šlechtění se využívá u živočichů, rostlin i dalších skupin organismů.

- Šlechtí se organismy užitkové, především zemědělské plodiny a zvířata, tak i organismy pěstované či chované pro -potěšení, například některé okrasné květiny či domácí mazlíčci.

- Výsledkem šlechtění může být zlepšení vlastností stávající odrůdy či plemene nebo vytvoření odrůdy či plemene nového.

 

Selekce:

Přirozený výběr (selekce)=proces, který dle nějakých kritérií vybírá z různorodé skupiny jedinců ty, které potlačuje, nebo naopak zvýhodňuje. V biologických systémech je spolu s proměnlivostí organismů hnacím motorem evoluce.

- Tvrdá(pracuje s absolutními požadavky. Má vymezený určitý interval vyžadované vlastnosti a slepě likviduje všechny jedince, kteří se do něj nevejdou) a měkká(Měkká selekce nemá žádné absolutní požadavky na jedince a provádí selekci jeho srovnáním s konkurenty, kteří jsou k dispozici);

- Přirozená(je slepý přírodní proces (nezamýšlený a bez cíle)) a umělá(je vyvolávána člověkem s určitým záměrem);

- Ekologická(selektuje jedince na základě jeho životaschopnosti) a pohlavní(selektuje na základě jeho schopnosti se rozmnožovat)

- Stabilizující(odstraňuje extrémy), směrovaná(odbourává jedince pouze na jednom konci škály (buďto jenom příliš malé, nebo jenom příliš velké)) a disruptivní(zvýhodňuje extrémy a potlačuje průměrné typy);

 

- Zvláštní případy selekce > Selekce proti hybridům(znevýhodňuje a potlačuje nevýhodné křížence mezi druhy či poddruhy)

 

77) Druh a plenemo zvířat.

Druh:

- nejvyšší taxonomická jednotka zootechniky

- skupina zvířat, která má

- shodné znaky a vlastnosti

- normální plodnost

- fyziologickou izolaci nekřižitelnost s jinými druhy (nebo neplodnost)

(kříženci jako mezek a nebo mula jsou většinou neplodní)

Plemeno:

- základní taxonomická jednotka zootechniky

- uměle vytvořené člověkem

- skupina zvířat stejného druhu a původu, která se od jiných zvířat téhož druhu liší znaky a vlastnosti, které přenáší na své potomstvo

Vznik plemen:

- přírodní podmínky, ale zejména člověk

- činitelé přírodní primitivní a krajový plemena

- činitelé společenští a ekonomičtí plemena kulturní

- 1718. St.: známa 2-4 plemena

- 19.st.: jen v Evropě vyšlechtěno: 30 plemen ovcí, 21 plemen skotu, 14 prasat,6 koní

- 20.st.: tvorba plemen během 15-20 let na objednávku

 

78) Domestikace

- Domestikace (též zdomácnění, ochočení) je postupné cílevědomé přetváření divoce žijících druhů organismů v druhy vhodné k chovu;

- proces osvojování zvířat člověkem;

- Domestikace probíhá procesem, který v podstatě kopíruje přirozený výběr.

- Za domestikovaný se považuje takový druh,který je za uvedených podmínek chován po dobu 30 let nebo po dobu 30 generací.

- Známí domestikovaní živočichové: kočka domácí, kůň, pes, prase domácí, skot, osel domácí, králík divoký.

 

- začátek v období mezolitu (15 000 5 000 let BC);

- spojena se vznikem zemědělství (mladší doba kamenná);

- nezávislá domestikace jeden druh vícekrát na různých místech;

- jen asi 50 druhů;

- nevratný proces;

- rozdíl mezi domestikovaným a ochočeným zvířetem - ochočení je vratný proces, jeden ze stupňů domestikace;

- období kočovné (ovce, pes), zemědělské (tur, prase), novodobá (králík, kočka, slon);

- zdroj: potravy, surovin energie (tažná zvěř);

- ostatní využití: kulturní zvíře, společník, sport;

- domestikační centra: Asie (pes, ovce, kůň, skot), Evropa (pes, ovce, koza, kachna), Afrika (osel, perlička, včela),

Ametika (lama, krocan, morče);

 

Předpoklady domestikace:

- sociální vztahy mezi zvířaty a lidmy, (solitérská zvířata jsou těžko domestikovat);

(silný stádový či smečkový pud);

- široké potravní spektrum (potravní specialista koala eukalyptus);

- klidné chování;

- povolnost, ochota podřídit se;

- absence výrazné teritoriality;

- snadné rozmnožování;

- rychlý růst;

- odolnost;

- schopnost žít v zajetí a uzavřeném prostoru;

 

Domestikační změny:

a) morfologické

- změna velikosti těla (nanismus, gigantismus);

- změna velikosti orgánů ( zmenšení srdce u prasete 0,29% proti 0,63% u divočáka);

- změna stavby těla (lebka, krácení končetin);

- zvýšení podílu a kvality využitelných částí;

- změna zbarvení nové typy;

- změna pokryvu těla aforismus, sexismus;

- změny kůže řasy, laloky, uši;

b) fyziologické

- rozmnožování;

c) behaviorální a etologické

- hypersexualita;

- zhoršení smyslových vlastností;

- ztráta migračního pudu;

- změna prostředí a sociální struktury;

- redukce stresové odpovědi na člověka;

 

Fylogeneze (z řec. fylé = kmen a genesis = zrození, původ) nebo také fylogenetický vývoj znamená vývoj druhů organismů. Fylogeneze je historický proces, který většinou nelze přímo pozorovat, ale musí se rekonstruovat na základě evoluční teorie. Protějškem fylogeneze je ontogeneze (morfogeneze), pravidelný vývoj jedince k dospělosti. Věda zkoumající fylogenezi se nazývá fylogenetika. Grafickým znázorněním vzájemných vztahů mezi skupinami organismů jsou fylogenetické stromy.

79) Genové zdroje zvířat a jak se zachovávají.

- Rezerva genů pro budoucí využití, kulturní památka.

např. česká červinka, český strakatý skot, šumavka, valaška, starokladrubský kůň,

- Uchování: živá zvířata nebo ve formě vajíček a embrií.

- jsou nutné dotace, Národní komise pro genoví rezervy zvířat

 

80) Etologie, welfare.

Etologie= nauka o chování zvířat v daném prostředí.

Chování živočichů:

Základní rozdělení:

- vrozené existuje hned po narození a je řízeno instinktem (stěhování ptáků, reflexy)

- získané řízeno učením a zkušenostmi získanými během života jedince (zlepšení techniky lovu)

Jiné dělení:

- chování obranné: útěk, obrana;

- chování rozmnožovací: námluvy, zásnubní lety;

- chování komfortní: souvisí s péčí hygiena, koupání;

Welfare= životní pohoda (kvalita života) zvířat.

- 5 svobod:

Svoboda od hladu a žízně:

nerušeným přístupem k čerstvé vodě a krmivu zaručujícímu plné zdraví a tělesnou zdatnost;

Svoboda od nepohodlí:

poskytnutím odpovídajícího prostředí včetně úkrytu a pohodlného místa k odpočinku;

Svoboda od bolesti, zranění a onemocnění:

prevencí anebo rychlou diagnózou a léčením;

Svoboda od strachu a stresu:

zajištěním takového prostředí a zacházení, které vylučují psychické strádání;

Svoboda projevit přirozené chování:

poskytnutím dostatečného prostoru, vhodného prostředí a společnosti zvířat téhož druhu;

Vztah lidí ke zvířatům handling.

 

Etologie Zvířat:

Etologie = nauka o chování zvířat v daném prostředí

Chování = časový sled procesů, které organismu umožní vytvořit vzta k prostředí (příjem informací, odpočinek a spánek, ochrana a obrana, péče o tělo..)

Cílosměrnost = základní charakteristika chování = dosáhnout cíle

 

Chování může být dobrým ukazatelem vhodnosti či nevhodnosti technologického systému

Je jednodušší přizpůsobit technologii zvířeti, než se snažit přizpůsobit zvíře technologii

Chování zvířete = souhra vnitřního stavu zvířete a vnějších podnětů

Chovatel by měl vědět, jak jeho zvíře svět vnímá

 

Vidění koně monokulární vidění (neostré), binokulární (ostré, odhad)

Sluch zvířata slyší jinak než člověk, lépe vnímají ultrazvuk, ptáci slyší hůře

Zrak panoramatické vidění širší než člověk, rozlišovací schopnost je u zvířat dobrá u pohybujících se předmětů, horší u nehybných

Čich čich je velmi důležitý komunikační prostředek s časovou účinností dny týdny

Další: hmat, teplota, magnetické pole, vibrace

Používají kombinaci více smyslových podnětů

 

Základní životní projevy:

Pohyb, příjem a výdej látek, komunikace, sexuální chování, sociální chování

Vrozené chování = určeno plně geny a hormony

Naučení chování = odpozorované, ovlivněné vnějšími podmínkami

 

Učení: změna chování na základě zkušenosti

Formy: habitace, senzitizace, klasické podmiňování, napodobování, hra..

 

81) Plemeno + plemena krav, ovcí, prasat, koz, charakterisktika a znaky + druhy krav, prasat a koz.

Plemena rozdělení:

velký počet plemen u jednotlivých druhů hospodářských zvířat lze třídit dle různých hledisek, nejčastěji však:

1. Plemena podle stupně prošlechtění primitivní, přehodná (krájová), kulturní

2. Podle směru užitkovosti specializovaná, kombinovaná

3. Podle původu (kraniologie)

 

Genové rezervy, genové zdroje:

Rezerva genů pro budoucí využití

kulturní památka

 

Plemena skotu:

mléčná

masná

kombinovaná (masomléčná více mléka, mléčnomasá více masa)

 

Mléčná plemena: holštýnsko-fríský, red holštýn, ayrshirský, jerseyský skot

Masná plemena: galloway, salers, skotský náhorní skot (highland), red Angus, limousine, belgické moudro-bílé, gasconne, charolais, hereford, masný siemental

Kombinovaná plemena: český strakatý skot, česká červinka

 

Plemena ovcí:

Dojná

Masná

Vlnařská

Kombinovaná

plodná

 

Plemena koz:

Dojná

Masná

Srstnatá

kombinovaná

 

Plemena prasat:

Masná

Sádelná

kombinovaná (masosádelná více sádla, sádelnomasná více masa)

 

Plemena koní:

Stepní

východní (iránští, arabští, angličtí)

západní

severní

 

Plemena kur a kachen:

Nosná

Masná

Kombinovaná

okrasná

Druh: kur domácí, kachna domácí, husa domácí

 

 

Plemenné znaky soubor typických znaků charakterizující dané plemeno

Plemenný typ zvíře s dokonale vyjádřenými typickými znaky plemene

Užitkový typ zvíře s dokonale vyjádřenými znaky, které charakterizují užitkové zaměření zvířete

Plemenný standard souhrn požadavků na vlastnosti zvířat v dané etapě šlechtění

Chovný cíl souhrn požadavků na vlastnosti plemene vytyčené pro zušlechťovací proces

 

Členění plemene:

Linie skupina zvířat v rámci plemene, geneticky vyrovnaná, pocházející ze společného předka, jemuž je příbuzensky blízká

Rodina skupina samičích zvířat pocházející z matky zakladatelky

Chov stádo určité kvality, nejvyšší úrovně má šlechtitelský chov

Čistokrevné zvíře potomek rodičů, příslušníků jednoho plemene

Kříženec zvíře bez plemenné příslušnosti

 

Brojler = produkt rychlovýkrmu mláďat drůbeže, králíků, ovcí

 

82) Exteriér zevnějšek, zbarvení, označování

Exteriér = souhrn vnějších znaků zvířete včetně pokryvu těla a zbarvení

Tělesná stavba a její vztah k užitkovosti u hospodářských zvířat je sekundárním znakem, u zvířat zájmových je hlavním znakem

Dle exteriéru posuzujeme: pohlavní příslušnost (důvod k vyřazení je asexualita a intersexualia)

Plemenná příslušnost, užitkový typ, zdravotní a konstituční typ, tělesná stavba a souladnost tvarů

Metody posuzování exteriéru:

Subjektivní slovní popis zevnějšku, bodový systém, lineární popis

Objektivní měření tělesných rozměrů

Účel charakteristika změn tělesné stavby, sledování růstu, informace pro tvorbu životního prostředí zvířat

Zjišťování tělesné hmotnosti vážení, odhad měřením

 

Zbarvení zvířat:

Významný znak zevnějšku zvířat pod genetickou kontrolou

Základní mechanismy tvorby pigmentu jsou stejné

Význam pigmentace zvířat - estetický, identifikace zvířete, užitkovost kožešinových zvířat

Zbarvení koní: hnědák, ryzák

 

Označování zvířat:

Umožní identifikaci jedince a jeho nezaměnitelnost

Realizace: u hosp.zvířat dle plemenářského zákona, u zájmových chovů dle řádu chovatelské organizace

Požadavek čitelnost, trvanlivost, jednoduchost provedení, nepoškození kůže, estetické hledisko

Označení dočasné označení na omezenou dobu, je odstranitelné (barva, visačky)

Označení trvalé na celý život, je neodstranitelné (tetování, mikročip, výžeh)

Snaha EU zajistit spolehlivé a trvalé označení zvířat (místo narození, pohyb zvířete po celý život)

Povinnost chovatele: označit určeným způsobem koně, skot, prasata, ovce, kozy

Dávat informace o narození zvířat, záznamy o počtech a přemisťování zvířat, vést registr svých zvířat, hlásit veškeré změny ve stádech do ústřední evidence

 

 

83) Zootechnika

- nauka o chovu zvířat a výrobě živočišných produktů

Zvíře z hlediska produkčního: 1. Aspekt biologický, 2. aspekt technický, 3. Aspekt ekonomický

Chov zvířat má rozměr produkční a rozměr morálně-etický

 

Hospodářské zvíře = chované pro hospodářský užitek

Domácí zvíře = žijící s člověkem pod jednou střechou, zájmový chov (oblíbená zvířata)

Feralizace - příklady, důsledky

 

84) Konstituce

- Eneticky podmíněná schopnost organismu reagovat na vlivy vnějšího prostředí, zejména škodlivé

Klasické složky konstituce habitus, komplexe, temperament

Nové přístupy = hodnocení adaptibility, odolnosti vůči zátěži

Stresory transportní stres, psychosociální, z pracovního zatížení

Praktické znaky dobré konstituce přiměřená užitkovost, zdraví, dlouhověkost

Péče o konstituci optimalizovat životní prostředí, trénink, selekce zvířat

 

Kondice = aktuální stav těla zvířete daný výživou, ošetřováním a zdravotním stavem

Typy kondice chovná, pracovní, výstavní, výkrmová, hladová

Degenerace = zhroucení organismu snížení životaschopnosti následkem chybného šlechtění

 

Ekologické aspekty chovu zvířat:

Vliv faktorů prostředí na zvíře zvíře se musí adaptovat na prostředí

Faktory: klima, půda, vztah ke zvířatům a lidem, vliv výživy

Vztah zvířete a prostředí - akce prostředí (svit slunce), reakce těla zvířete (hledání stínu)

vliv zvířat na prostředí cílem je minimalizovat nepříznivé vlivy chovu zvířat na prostředí

umístění chovných zařízení mimo intravilán obce

 

 

85) Plodnost zvířat:

Význam: ekonomický a chovatelský

Plodnost samců schopnost produkce kvalitního ejakulátu a jeho zapravení do pohlavního ústrojí samice

Plodnost samic schopnost pravidelné reprodukce, pravidelným pohlavním cyklem, zabřeznutím a porozením zdravého mláděte

Pohlavní a chovatelská dospělost puberta

Věk pohlavní dospělosti ovlivňuje druh, plemeno, genotyp, pohlavní vliv výživy

Chovatelskádospělost věk, hmotnost využití zvířete k chovu

 

Plodnost samců:

Spermiogeneze = podmínka plodnosti samce

Páření = připouštění (volné, skupinové, z ruky) podmínka: licence plemeníka

Inseminace = úspěšná biotechnická metoda získání a hodnocení spermatu, zpracování a uchování, inseminace (zajišťují specializované organizace)

Vlivy působící na plodnost samců genetické (anomálie), negenetické (věk, výživa, ošetřování)

Hodnocení plodnosti samců potencionální (kvalita ejakulátu), skutečná (počet mláďat)

 

Plodnost samic:

Podmínka zrání a uvolnění vajíčka (ovulace)

Pohlavní cyklus - říje jako vnější projev hormonálních změn

Říje říjové chování koza prská

Pouze páření, inseminace v období říje dává možnost zabřeznutí

Březost období vývoje nového jedince, končí porodem

 

: 217

:

© 2013-2017 cozyhomestead.ru - " ", "" cozyhomestead.ru.